Římské výboje na Moravě

Lokalita Hradisko nacházející se nedaleko jihomoravské obce Pasohlávky je významným archeologickým nalezištěm dokumentujícím snahu Římské říše o kontrolu tohoto území, obývaném v tehdejší době Římu ne zrovna přátelsky nakloněnými Markomany. Důvodem existence vojenské stanice hluboko v nepřátelském území byla ochrana nejsevernějšího města říše v této oblasti Evropy – Vindobony, tedy dnešní Vídně. Vznik vojenského tábora lze logicky datovat do období markomanských válek v letech 166 – 180 našeho letopočtu a vojáci císaře Marca Aurelia zbudováním opevněné základny strategicky posunuli obranu Vindobony osmdesát kilometrů severněji. Poloha základny na plochém návrší umožňovala kontrolu tehdejších suchozemských i vodních cest při soutocích řek Jihlavy, Svratky a Dyje. Tvář krajiny v současnosti razantně proměnilo vodní dílo Nové Mlýny, původní tok Dyje a její okolí zaplavily vody nádrže, ale tehdy byl součástí stanice i přístav, který nepochybně usnadňoval zásobování základny.
Mohutná vojenská pevnost, která jistě u germánského souseda budila respekt a obdiv, poskytovala svým obyvatelům veškerý komfort. Vojáci, patrně výše postavení, mohli využívat i lázně. Z historického pohledu se jedná o vůbec první lázně na dnešním území naší republiky, vybavené typicky římským systémem vytápění pod podlahou.
Stanice nepostrádala ani dílenské stavby a pracoviště řemeslníků, kteří se starali o výstroj a výzbroj posádky. Kováři, kovotepci a ostatní profese byli civilisté spjatí s armádou, která jim poskytovala zakázky, živila je a chránila. Dílenské stavby byly prosté, dřevěné s rohovými kůly a s kůly uprostřed proutěných stěn omazaných hlínou se slaměnou nebo rákosovou střechou. Svému účelu však sloužily naprosto dostatečně.
Nemocní a ranění byli ošetřeni a zabezpečeni v nemocnici. Nález jejích základů představoval vrcholný archeologický počin, neboť se jedná o stopy největší budovy této éry na našem území, rozprostírající se na bezmála třech tisících metrech čtverečních. Představíme- li si tuto impozantní obdélníkovou budovu s vnitřním nádvořím, tak jak s největší pravděpodobností dle průzkumů vypadala, dokážeme si určitě také představit moc, sílu a vyspělost hegemona tehdy známého světa. Paradoxně i toho nakonec rozvrátily nájezdy barbarských sousedů…